Tomio Okamura: "Věřím, že každodenní drobná práce přinese ovoce"
Tomio, Vaše maminka pochází z jižní Moravy. Jaký máte vztah k tomuto regionu? Jsou nějaká místa na jižní Moravě nebo přímo na Znojemsku, která máte rád?
Celá rodina mojí maminky pochází z Bystřice pod Hostýnem. Trávil jsem
tam v dětství mnoho letních prázdnin a mám tedy Hostýnsko celoživotně
moc
rád. Zatímco se mi v jiných částech země často vysmívali pro můj odlišný
vzhled, tak v Bystřici mi lidé vždycky laskavě říkali, že mám takové
„povidlové“ oči. Na jižní Moravě se v posledním roce a
půl pohybuji velmi často, díky pořadu České televize Den D, jelikož
natáčení
probíhá v Brně. Konkrétně Znojemsko ale příliš podrobně neznám, místní
okurky mi však moc chutnají.
Za necelý měsíc vystoupíte ve Znojmě na mezinárodní konferenci cestovního ruchu Vítejte u nás. Budete se vyjadřovat k úrovni nabídky a služeb cestovního ruchu na Znojemsku? Budete kritizovat nebo chválit?
Budu především nabízet návody na konkrétní řešení, aby se situace zlepšila. České regiony mají všeobecně z hlediska cestovního ruchu velké problémy. Důkazem je to, že více než 60% všech zahraničních turistů z celkových loňských 6 milionů navštěvuje pouze Prahu. Takový nepoměr mezi hlavním městem a regiony nemá žádná země na západ od nás, naše regiony prostě turisty nelákají.
V čem spatřujete šanci pro Znojemsko?
Turistům v regionech chybí skutečný západní standart společensko-kulturního vyžití, lokální gastronomické speciality nebo také třeba relaxační termální aqaparky pro širokou veřejnost. Když se v létě večer projdu v Brně po hlavním náměstí, tak je tam úplně mrtvo. Turistu taková atmosféra prostě nebaví. Stále také pokulhává ochota lidí ve službách. Problémem pro regiony je také bohužel negativní image Prahy z hlediska kapsářů, taxikářů či směnáren, jelikož se o tomto píše snad v každém průvodci o České republice, což pak vrhá špatné světlo na celou naší zemi. Když si Rakušané kousek od Znojma postavili v Laa an der Thaya termální aqapark, tak odlákali z naší země tisíce českých turistů, kteří se tam jezdí pravidelně rekreovat. Proč není dodnes ani jeden takový komplex v Jihomoravském kraji ? To musí i naši lidé jezdit za hranice, aby dostali žádané vyžití ? To samé platí pro gastronomii, ta je přitom jedním ze zásadních pilířů světového cestovního ruchu, jelikož se jedná o celoroční využitelnost – člověk má hlad a žízeň každý den nehledě na počasí. Zatímco italské či francouzské speciality zahltily naše restaurace a samoobsluhy ( špagety, pizza, sýry, vína atd.), tak naše speciality nejsou vůbec vidět. Kde jsou perníkové, syrečkové či okurkové (v případě Znojemska) polévky, omáčky, knedlíky, deserty či nápoje ? To by bylo panečku překvapení a lákavá rarita !
Co podle Vás zaručeně otráví zahraniční turisty v České republice? Případně na co si potrpí?
Neochota lidí ve službách, špatná bezpečnost. Ale upřímně, i nám vzájemně by bylo lépe, kdybychom se na sebe více usmívali, více si přáli, méně záviděli a byli k sobě co nejvíce vstřícní a ohleduplní. Dokud nebudeme pohodovou bezproblémovou destinací, tak se skutečně silnou turistickou destinací nestaneme. Jen pro srovnání, Českou republiku vloni navštívilo 6 mil. zahraničních turistů a sousední Rakousko necelých 22 milionů. Zatímco naše země měla v loňském krizovém roce meziroční pokles počtu turistů o 9%, tak sousední Rakousko pouze o 2,7 %. Čísla tedy jasně vypovídají o naší pozici v cestovním ruchu, jsme ještě na míle daleko od těch nejlepších. A to je škoda, jelikož naše země má dokonce největší koncentraci památek na seznamu světového dědictví UNESCO na světě v přepočtu na rozlohu naší země.
Máte řadu příznivců mezi mladými lidmi i díky televizní soutěži Den D. Řada z nich by se v budoucnu ráda pustila do podnikání a uspěla. Poradíte jim něco ze svých podnikatelských zásad?
Celý život věřím, že trpělivá každodenní drobná práce přinese ovoce. Mimochodem, vychází to z japonského zenbudhismu. A ještě vám řeknu jedno moje přísloví, které se mi vždy osvědčilo a to, že „závist zdržuje“. Závistí pouze ztrácíme čas. Proto se vždy snažím od toho lepšího rychle přiučit, klidně se ho i zeptám, zamyslím se proč je tak dobrý a následně pracuji trpělivě na tom, abych ho dohnal a samozřejmě pokud možno předehnal.
Nedávno Vám vyšla kniha Tomio Okamura, český sen. O čem je?
Kniha vyšla již minulý týden. Knihu se mnou sepsal jeden z mých nejlepších dlouholetých přátel a není to jen biografie, která zasazuje můj příběh od mého narození přes dospívání do sociálních, kulturních i historických souvislostí japonské a české reality. V knize je mimojiné také popsán skutečný důvod mojí cesty do médií, ta je totiž původně produktem dlouhodobého lobbingu proti špatným, leckdy až zločinným návrhům některých zákonů. Na konkrétních skutečných kauzách kniha čtenářům velmi syrovým a otevřeným způsobem nechá nahlédnout do zákulisí jednání se špičkovými českými politiky a ukazuje, že tito nejznámější politici mnohdy uvažují a jednají zcela opačně, než se na veřejnosti prezentují. Zjistíme například, že levicový Paroubek má leckdy zcela pravicové a liberální názory nebo jaký zločinný zákon se potají snažil vládou i sněmovnou protlačit ministr „spravedlnosti“ Jiří Pospíšil. Jak se stalo, že já jako pravicový podnikatel jsem byl mnohdy „prakticky dohnán“ ke spolupráci s levicí. A také to, že když se někdo deklaruje jako pravice, neznamená to, že ve Sněmovně bude hlasovat pravicově a naopak. Knížka je také ukázkou toho, jakým způsobem se dělá lobbing, jak se staví úspěšná lobbingová taktika a jak může i normální občan zcela změnit jen vlastní aktivitou a přesvědčováním původní špatné znění zákona, a ovlivnit tak mnohdy celé obory. Právě před volbami může být takové čtení více než důležité - ukazuje politiku a politiky z jiného pohledu.
Vyšlo 10. 5. 2010 ve Znojemském týdnu.
Názory a komentáře k článku
Zatím nikdo nevložil žádný námět. Můžete být první.
